HISTORIE

Pivovarnictví ve Vysokém Mýtě

Vysoké Mýto je věnné královské město. Králové udělovali měšťanům těchto měst výhradní právo svá piva prodávat a šenkovat v okruhu 1 míle. Římský král Albrecht I. A jeho syn Fridrich, vévoda rakouský, kteří měli pod svou ochranou i měšťany Vysokého Mýta, potvrdili dne 5.10.1307 privilegia udělená českými králi a mimo jiné i že "míli kolem věnných měst nesmí nikdo krčmu míti". V prvopočátku zakládání měst mohl každý obyvatel města vařit pivo stejně jako péct chleba. Během 14. století někteří měšťané již pouze dělali slad a vařili pivo, jiní měli k tomuto řemeslu i další řemesla. Právo várečné kteréhokoli měšťana souviselo s jeho domem - kdo měl dům, vařil. Tyto domy měly sladovny, pánve a jiné nádoby k vaření piva, ale také sklepy, kde zrálo pivo. V některých městech, zřejmě i ve Vysokém Mýtě, se právo várečné vztahovalo jen na domy na rynku. Zajímavé je, že novousedlíkům starousedlí měšťané právo várečné nepřepouštěli. Sousedé mající právo várečné (tzv. nákladníci piv), sdružovali se v městech již v 15. století v bratrstva, z nichž se časem vyvinuly v cechy. V jejích řádech (artikulích) bylo například pěstování obilí na var i upraveno vystavování a vývoz piva. V roce 1572 bylo v Mýtě 5 nebo 6 sladovníků. Právovárečníci na ně podali u císaře Maxmiliána II. Stížnost. Usnesením krajského sjezdu bylo určení počtu vyvařeného piva na daný počet sladu. Časem se snažili nákladníci více sudů uvařit a tím pivo "lehčili". Museli si také včas zajistit obilí i dřevo na vaření. Pokud neměli dost zásob, když měli vařit pivo, svoji várku prodali nebo se o ni podělili. Když byli várečník připraven vařit várku, došel si na radnici pro cedulku nebo byl k němu poslán služebník se vzkazem, že mu várka nastává. Od doby císaře Františka byl nákladník povinen platit zeměpanskou daň. Vařívána byla piva "bílá" z pšenice a "stará" z ječmene. Roku 1585 se Tadeáš Hájek zmiňuje o pivu smíšeném. Bývala také piva "hustá" nebo "tenká"

Sousedé, kteří se spojili ve spolek vářečnický, měli svůj vlastní pivovár a vařili na společný účet. Ve Vysokém Mýtě stála první pivovarská budova na severovýchodní straně Královského náměstí směrem k Choceňské ulici. Měl varnu na 27 sudů. Pivovar se pravidelně dával v nájem. Nájemné v r. 1883 vynášelo 5000 zlatých a várečnických práv bylo 139. Právovárečníci, kteří nemohli vařit doma se časem domluvili na vystavění společného pivovaru. V takovém pivovaře vařili "po střídě", jeden po druhém i jejich potomci. Někteří přispěli i na obecní pivovar - v Panském domě (bývalá radnice čp. 91), kde dříve byla obecní hospoda. Později byl zrušen i obecní pivovar a obec vařila svých 9⅟₂ varu na 17 sudů v měšťanském pivováře.

Roku 1898 byl původní právovárečný pivovar převzat nově utvořeným společenstvem do vlastní správy. V roce 1897 a to 19. září byla založena společnost s.r.o. Měšťanský pivovar. Prvním předsedou se stal vysokomýtský lékař Karel Bartsch ml. A podílníkem byl i vysokomýtský městský stavitel Oktavian Pohl. Nové společenstvo prodalo původní starý pivovar na náměstí roku 1901 samosprávnému okresu Vysokého Mýta. Budova byla zbourána a byl vystavěn nynější dům. Bylo provedeno oddělení práva várečného od domů a započalo se s upisováním podílů na nový pivovar. Mezi právovárečníky docházelo k neshodám ohledně postupu stavby. Jedna část chtěla pivovar vystavět naráz celý, druhá část po částech a postupně. Nakonec se stavěl nový pivovar. Roku 1898 se postavily sklepy a varna, po roce administrativní budovy a hospodářské budovy a v roce 1900 bylo dílo dokončeno sladovnami. V průběhu stavby se museli prodávat další podíly, aby bylo dílo zdárně dokončeno. Stavba nového pivovaru byla zadána Josefu Drahošovi. Strojní zařízení dodala firma Novák & Jahn v Praze. Architektonicky zpracoval patrně Jan Herain. Prvním sládkem byl jmenován Antonín Veselý. Kapacita pivovaru byla 30.000 hl piva a sladovny na zpracování 60 vagónů ječmene. Mezi světovými válkami se vyrábělo 10.000 hl piva, a to pivo 10% světlé výčepní, 12% světlý ležák pod jménem Malvaz a speciální 15% černé pivo bavorského typu pod jménem Kujebák z ječmene zpracovaného ve vlastní sladovně a koupeného od místních a okolních producentů. Pivo bylo díky své kvalitě velmi oblíbené a žádané v místě i vzdálenějším okolí. Ačkoliv byla veliká konkurence v podobě velkého množství pivovarů v kraji. V závodě bylo zaměstnáno celoročně 24 zaměstnanců. Po druhé světové válce se vyrábělo pivo 12° Kujebák a 10° vysokomýtské pivo. V areálu fungoval také lihovar s kvasírnou. Ke konci své činnosti se v pivovaru vyrábělo již jen 682 hl vysokomýtského piva. V roce 1951 byl pivovar zrušen.

Sládci:

1898-1904 Antonín Veselý st.
1904-1913 Jaroslav Purkrábek
1913-1916 Jan Trnka
1916-1936 Antonín Veselý ml.
1936-1950 Jan Tůma

Budovy od této doby neutěšeně chátraly i přes svou velmi vysokou historickou hodnotu. Některé objekty sloužily jako sklady zemědělských hnojiv. Dražba celého areálu proběhla v roce 2004. Areál byl přiklepnut jisté severočeské firmě, která ovšem skončila v likvidaci. Odhadní cena byla stanovena na tři miliony korun, vyvolávací byla snížena polovinu. Za částku 2,52 milionu korun získala tuto nemovitost vysokomýtská firma Nopek, která komplex prodala pražské firmě Tom & Johny, později přejmenované na Bytový komplex Nový Pivovar s.r.o. a ten tu začal postupně realizovat svůj developerský záměr, kdy měla být vybudována nová městská část "Nový pivovar" s byty, administrativními budovami a komerčními prostory. Z celého projektu se realizoval pouze jeden bytový dům. V roce 2008 byl zamítnut návrh na prohlášení za kulturní památku o což se snažila místní občanská skupina Kujebák. Většina budov byla zbořena, stojí zde již pouze budova sladovny a hvozd. Tyto budovy roce 2015 koupil František Richter, který měl záměr pivovar opravit a vybudovat zde pivovarskou školu, muzeum, byty a prostory pro kulturní akce. V současné době je chátrající nemovitost v majetku Pivovar VM s.r.o. Nyní se vaří piva v pivovaru Mejto a nově v Měšťanském pivovaru Kujebák.

Myšlenka na výstavbu vlastního pivovaru je v hlavě pana Mandíka již několik let. Jeho rodinné firmy se vždy zaměřovali na zemědělství, potravinářský průmysl a nově cestovní ruch. Svým zákazníkům chtěl nabídnout kvalitní výrobky i služby. Od výroby masa, uzenářských a farmářských specialit byl již malý krůček k vlastní produkci piva. Již v červnu 2013 došlo k registraci ochranných známek na etikety i názvy původních vysokomýtských piv: 12°Kujebák, 10°Vysokomýtské pivo a Malvaz. Společně se synem několik let aktivně usilovali o získání dotací na stavbu pivovaru, jehož projekt byl připraven. Povedlo se to až roku 2017, kdy se začalo se stavbou. Vybráno bylo strategické místo v centru města na adrese Husova 216, kde do té doby stála bývalá hasičská zbrojnice, jejíž interiér vybízel ke zřízení stylového místa. Ve Vysokém Mýtě ani blízkém okolí nebyla možnost zajít do pěkné rodinné restaurace s vlastní varnou, proto jsme se rozhodli zrealizovat rozsáhlejší rekonstrukci budovy i s přístavbou. Jako dodavatel technologií pro vaření piva byla vybrána společnost Czech brewmasters, jenž měla dostatek zkušeností s realizací minipivovarů u nás i ve světe. V původní budově bylo zachováno původní trámoví (dříve sloužilo k sušení hadic) a přistavěno dřevěné patro s cihlovými podpěrnými sloupy. V nové přístavbě vznikl prostor pro otevřenou kuchyni, sklady a sociální zázemí. Přáním majitele je, aby se zde hosté cítili dobře, přišli si odpočinout od všedních starostí a s přáteli či rodinou posedět u dobrého piva i chutného jídla.